Zakládáme roverský kmen

Jan Jeňa Balajka – RK Rozbřesk Břeclav

Počáteční aktivity:

Potřebu obnovit rovering jsem začal vnímat v době, kdy jsem působil ve vedení jednoho ze dvou dětských oddílů našeho střediska. Tyto dva oddíly kromě společného areálu kluboven nesdílely mnoho. Celoroční program i tábory probíhaly odděleně a členové těchto oddílů se navzájem neznali, ve většině případů ani jmény. Kromě toho jsem tehdy v jednom z oddílů pozoroval stále se zvětšující generační mezeru mezi postupně stárnoucím vedením oddílu a staršími skautkami, které většinou ve věku kolem 15 let přestal skauting naplňovat a z oddílu odešly. Nabyl jsem tehdy přesvědčení, že oba tyto problémy (alespoň částečně) způsobuje absence roverského programu. Velkou oporou mi byla vůdkyně dívčího oddílu a současný vůdce střediska, kteří viděli problém stejně. S jejich pomocí jsme začali pořádat prvotní aktivity, které se později ukázaly jako důležitý základ RK.

Na úplném začátku jsme pracovali se skupinou starších skautů a skautek, kteří ještě nebyli v roverském věku, ale chtěli jsme udělat něco proto, aby neodešli ze skautu, než do roverského věku dospějí. Zvolili jsme formu koedukované družiny, pro kterou byl připraven program na večerních schůzkách. Během roku taky proběhlo několik větších akcí jako večerní městská hra, přespání v klubovně, zimní výprava na běžky nebo schůzka na lezecké stěně. Kromě nenásilného představování roverských prvků jsme v počátku kladli důraz především na seznámení skautů a skautek mezi sebou a na zábavný a netradiční program. Do přípravy programu pro tuto skupinu se mi podařilo zapojit i členy vedení při obou oddílech a někteří z nich projevili zájem se do budoucna na roveringu aktivně podílet.

Již po necelém roce byl patrný výsledek této činnosti. Skauti a skautky se mezi sebou začali bavit, navzájem se navštěvovali na schůzkách a scházeli se i mimo skaut. A přestože vzdorovití adolescenti často říkají opak, dlouhodobě vysoká účast na schůzkách a akcích svědčila o jejich oblibě těchto činností.

Plánování a program:

Nadšení této doby vyústilo v to, že velká část střediska začala vnímat důležitost a potenciál roveringu a my jsme k němu začali přistupovat koncepčně a plánovat do budoucnosti. Spolu se zástupci vedení oddílů a užším jádrem lidí, kteří se chtěli na vedení RS podílet, jsme na poradě učebnicově analyzovali silné a slabé stránky, možné příležitosti a hrozby. Na jejich základě jsme vytvořili zastřešující plán na další roky. Přestože tuto část plánování mnoho lidí tehdy vnímalo jako nutnou povinnost známou ze skautských kurzů, věřím, že nám tehdejší porada umožnila sjednotit představy a vytvořila určitou řídící linii na další roky. Na další schůzce jsme již s většinou současných nebo budoucích RS plánovali, co konkrétního bychom mohli do budoucna podniknout. Nápadů padly desítky a velkým zadostiučiněním pro mě bylo, že se RS sami začali hlásit k jejich realizaci. Od této chvíle nastal zásadní zlom, že již nebylo potřeba vymýšlet programy jednotlivých schůzek, ale namísto toho hledat společný termín pro uskutečnění návrhů aktivit ze společného seznamu.

Během jara téhož roku jsme stihli několik dalších akcí jako například noční přechod Pálavy se spřátelenými RS ze sousedního města, návštěvu lanového centra a místo tehdy zrušeného Obroku jsme vyrazili pomáhat na zatopenou farmu v severních Čechách. Přestože oddíly v létě tábořily na jiných místech, uspořádali jsme společný roverský víkend na jednom z táborů a jako odpověď byla spontánně zorganizovaná roverská návštěva druhého tábora o týden později. V létě jsme se dohodli, že po prázdninách roverskou činnost rozjedeme naplno a s velkým očekávání založíme (prozatím neoficiálně) RK.

Po prázdninách jsme poprvé jako RK společně vyrazili na velkou akci. Byl jí tehdy přesunutý podzimní Obrok, který byl pro budoucí RK jako partu lidí obrovským impulsem. Tam také vznikl název Rozbřesk jako zkratka ROverský kmen BŘEclavských SKautů, který se později stal názvem našeho RK.

Začátkem října došlo k zásadnímu okamžiku, kdy byl RK Rozbřesk slavnostně založen a vstoupilo do něj prvních 7 členů. Iniciační a vstupní rituál proběhl formou víkendové akce zaměřené především na důkladné seznámení s prvky roveringu, utužení vztahů ve skupině formou vystavení psychicky náročné situaci, která byla zároveň podstatou vstupní zkoušky do RK. Přesný obsah vstupní zkoušky je znám pouze členům RK, kteří zkoušku podstoupili a dlouhodobě ji udržují jako společné kmenové tajemství. Večer završil slavnostní oheň, při kterém nově vstupující členové složili roverský slib a jako symbol dostali červenou šňůrku ke kroji.

Jakub Makča Zoblivý – RRetalon Křtiny

Počátky a plánování

RK se začal formovat z již existujícího RK s názvem Jumpers. Tento RK sloužil spíše jako „skladiště“ vedoucích, kteří neměli pevné místo u oddílu. Program pro RS prakticky neexistoval, vlivem různých vztahových eskapád, ztrátou motivace u jednotlivých členů a nedostatečnou podporou z vedení střediska (díky vážnějším záležitostem k řešení) se RK prakticky rozpadl.

Při novém zakládání RK, jsme nejprve zjistili všechny problémy, které v minulém RK zapřičinily jeho rozpad, abychom je zbytečně neopakovali. Dále jsme si tvořili samotnou identitu RK – základní stanovy, naše rituály, naše akce, které bychom chtěli opakovat pravidelně každý rok, naše symboly (roverská hůl, znak, název). Symboly jsme tvořili delší časový úsek, např. název přišel sám od sebe, nějak cíleně jsme ho nevymýšleli. Jednoduše řečeno, důležité bylo udělat si kostru, základy, na kterých mohou členové, co přijdou po nás, dál stavět, upravovat ji, inovovat.

Úvodní akce

Z akcí, které jsme chtěli dělat pravidelně a které jsme měli hned po obnovení, byl nejdůležitější zahajovací RR víkend, kde jsme měli první den slavnostní oheň na významném místě pro skauting ve Křtinách. Oheň byl spojený s volbou vedoucích RK a s jedním tajným rituálem, který se bude opakovat na této akci každý rok. První den se tedy zabýval především identitou RK a jeho rituály. Druhý den byl spjat s brigádou pro středisko, menším výletem, který byl prostoupen několika zastávkami, kde jsme probírali, co bychom chtěli tento rok dělat a jak by naše akce měly vypadat. Večer byly různé hříčky, hra na kytaru. Prostřední den byl tedy primárně určen na stmelení kolektivu. Třetí den byl čistě organizační, kdy jsme měli velkou radu, kde jsme sepsali a odhlasovali vše, na co jsme v průběhu víkendu přišli a zapsali jsme to do zápisu. Např. jsme se zde domluvili (z toho, co jsem ještě nezmínil), že vytvoříme „RRdisk“ na Google disku, kde budeme dávat všechny materiály, které se RK týkají.

Tomáš Katamaru Adámek – Ostrava

Přípravy

Zpočátku jsme si kladli otázku, kterým směrem se vydat. Nám pomohlo pobavit se s vedoucím svého oddílu, vedoucím střediska, jeho zástupcem, někým z oldskautů nebo třeba i bývalým členem střediska. Každý z nich může mít zajímavé nápady, zkušenosti a postřehy ze skautského života i mimo něj. 

Pokud to pořád vypadá, že je to málo, další možnost je zkusit roverského zpravodaje na skautském okrese nebo se domluvit na návštěvě jiného RK – účast na takové schůzce nebo akci může být lepší, než o tom jen číst.

Úvodní akce

Měl jsem plán, že když bude program na schůzkách zajímavý a některé akce RK na hranici komfortní zóny, budou všichni chtít jít dál a zkoušet, kam až mohou jejich hranice dojít. Na schůzkách jsme se věnovali hlubšímu rozvoji dovedností – složitější šifry, hry více zaměřené na improvizaci, tvořivost, samostatnost i na spolupráci. To, co mělo mít soudržný efekt, byly ale akce.

Jedna z prvních akcí byla adrenalinová a hodně závislá na důvěře v ostatní. Účastníky jsme rozdělil do skupin, kde jeden viděl, ale ostatní měli zavázané oči. Procházeli městem, plnili úkoly, jezdili i MHD. To bylo namixováno ještě s návštěvou Adventure golfu a technického muzea (do obojího samozřejmě s plným viděním). Večer jsme potom hráli Riskuj! na otázky z muzea. Myslím, že tohle byl dobrý začátek a nabudilo to nejen všechny účastníky, ale i nás, kteří jsme se snažili tomu roverskému programu dát šťávu.

Další akce, která asi všem zúčastněným zůstala pod kůží, byl přechod Beskyd. V pátek odpoledne jsme vyrazili na západ slunce na Lysé hoře, bohužel díky zpoždění vlaku se to nepodařilo. To nám ale náladu nezkazilo, přespali jsme a je nádherný pocit, když ráno nemusíte jít nikam daleko a přitom vidět ten nádherný východ slunce. Pak jsme vyrazili na cestu přes několik vrcholů až do Rožnova pod Radhoštěm. Ve výsledku to bylo (včetně pátku) téměř 54 km za 30 hodin, z toho bylo cca 5 hodin spánku. Celkem jsme nastoupali přes 2 600 výškových metrů a to stejné jsme sestoupali. Když jsme dorazili do cíle, byl to neskutečný pocit. Všichni unavení, ale spokojení se sebou a taky s tím, že jsme to absolvovali společně. Byl to přesně ten pocit, který hřeje ještě o několik let později a člověk se o něj opírá, když mu není nejlíp.

Kamil Abe Ošlejšek – RK Nibowaka Boskovice

Naše začátky a struktura fungování

Naše skautské družiny měly mnoho členů ve věku 15 let a bylo tedy nutné, aby tito chlapci pokračovali v další skautské výchově, a to v roveringu. Kvůli tomu byl oficiálně založen RK a byla podepsaná zakládající listina. Členství mělo již určitá pravidla a bylo rozděleno do několika skupin:

• čekatel – věk alespoň 14 let, čekatelem může být jen jeden rok,
• kamarád – má alespoň 15 let, nechce být přímo členem, zúčastňuje se pouze akcí, na které je pozván, ale měl by se zúčastnit nejméně jedné akce za půl roku, nemá právo hlasovat na sněmu,
• člen RK – má alespoň 15 let a skautský slib, účastní se všech akcí RK, složí závazek k RK a jeho zásadám, členství schválí RK, má právo hlasovat na sněmu,
• Nibowaka – má alespoň 18 let, rozhodne se po celý život naplňovat a šířit myšlenky Nibowaky, složí celoživotní slib. 

Členové RK měli právo hlasovat na sněmu, který se uskutečňoval vždy na sněmovním místě ve dny rovnodennosti, tedy 21. března a 23. září. Na tomto sněmu probíhá nejen přijímání nových členů, ale i volby úředníků RK:

• náčelník kmene (vedoucí RK) – musí mít alespoň 18 let, zastupuje RK na oddílové radě, navrhuje program RK a předsedá sněmu, potvrzuje splnění Mikanu (roverská zkouška) a uděluje Wakany, navrhuje vyloučení z RK,
• zástupce náčelníka – má alespoň 18 let, má na starost program po technické stránce, přebírá funkci náčelníka v jeho nepřítomnosti,
• hospodář kmene – vede roverskou banku, jednou měsíčně oznamuje stav účtů, snaží se zajistit brigády pro RK, má na starosti správu hmotného majetku,
• zdravotník kmene – má zdravotnický kurz, nosí na výpravy kmenovou lékárničku,
• kronikář kmene – píše kmenovou kroniku a vede kmenové fotoalbum, shromažďuje všechny materiály o historii,
• kuchař kmene – sestavuje jídelníček na vícedenní výpravy, zajišťuje potraviny

V dalším období našeho RK nastala dost zásadní změna v chápání roveringu. Jednak se opět změnil vedoucí oddílu a zbylá část RS, kteří byli i činovníci v oddíle, měli tendenci se scházet a pořádat různé akce nejen pro druhé, ale i pro sebe. Důvodů bylo několik: jednak vedení oddílu mělo možnost navštěvovat i jiné akce než oddílové, čistě zaměřené pro sebe, dále odreagování se od náročné činnosti, semknutí činovníků a větší poznání sebe sama, ale i druhých.

Založení 10. oddílu RS ve skautském středisku Boskovice

10. oddíl byl založen v roce 2010. Ústřední myšlenka byla spojit aktivní činností všechny RS v celém středisku, založit pro ně prostě samostatný oddíl. Jelikož řada oddílů ve středisku funguje tak, že se zaměřu jí na všechny výchovné kategorie, tedy mají i svůj vlastní RK. Některé oddíly tuto myšlenku nepodpořily. Důvodem byl i různý pohled na rovering. 10. oddíl posbíral jen ty členy, kteří odešli z oddílů z různých důvodů. Jedná se převážně o starší RS, takže jejich činnost není pravidelná, ale i přesto jsou oporou ve středisku a pomáhají při jeho aktivitách.

Michal Majkl Holobrádek – RK Rozbřesk Břeclav

Přípravy a plánování

Začali jsme tím, že se sešli všichni ti, kteří měli zájem pracovat s RS ve středisku, vedoucí oddílů a vedoucí střediska. V první fázi jsme se bavili o tom, co odroverského společenství očekáváme. V naší situaci to byla potřeba sblížení těchto lidí (protože v našem středisku byl jen chlapecký a dívčí oddíl, které spolu moc nespolupracovaly). Dali jsme si tedy jeden z prvních cílů našeho snažení, aby následná roverská činnost, kterou pro ně budeme chystat, pomohla k celkovému sblížení lidí ve středisku. Ve zpětném pohledu bylo tohle vyjasnění si pro nás důležitých cílů napříč střediskem hodně důležité, protože jsme tomu následně přizpůsobovali směřování RK. Důležitá byla taky vyjádřená podpora a pochopení našeho záměru vedoucím střediska. Díky tomu jsme věděli, že se na něj v případě jakýchkoliv problémů, dotazů nebo podpory můžeme kdykoliv obrátit. On zároveň věděl, jaké jsou naše plány.

Úvodní akce

Jelikož naše „silná generace“ dorůstajících RS ještě nebyla v úplně roverském věku, rozhodli jsme se na jeden rok vytvořit družinu mladších RS. Členům této družiny bylo 14–15 let a naším cílem pro tento rok bylo, abychom jim lehce ukázali, co obnáší roverský program, co je za ten rok, až přijdou do RK, zhruba může čekat, ale zároveň jsme si dávali hodně velký pozor, aby nedocházelo k vykrádání programu. Chtěli jsme, aby jen zjistili, co všechno je může čekat, ale nechtěli jsme, aby jejich program byl čistě roverský. Druhým naším hlavním cílem bylo vzájemné poznání se a stmelení kolektivu. Vycházelo to i z toho, že se tito kluci a holky do té doby moc neznali. Program této družiny mladších RS byl takový, že během roku proběhlo pět 2–3hodinových schůzek (v intervalu 1× za 2 měsíce). Každá ze schůzek byla zaměřená na jeden smysl (zrak, sluch, čich, hmat, chuť), a to různým způsobem, takže např. o daný smysl přišli nebo naopak měli používat pouze daný smysl. V každé schůzce ale byly prvky na poznání se a vzájemnou spolupráci.

Tento koncept nám velmi pomohl v následném tvoření ducha RK, protože se všichni už mezi sebou tak nějak znali a trochu se u nich zmenšily obavy, co je v RK bude od nového roku čekat.

Další rok přišel okamžik, kdy tahle parta lidí měla vstoupit plnohodnotně do RK. V našem RK máme tradici, že každý rok v říjnu nebo listopadu probíhá přijímací rituál do RK. Dali jsme si tedy za cíl, že během těchto 2 měsíců od začátku školního roku dáme těmto RS možnost zažít na vlastní kůži co nejvíc z roveringu.

Z toho důvodu jsme v těchto 2 měsících pro RS nachystali 6 akcí. První z nich byla zahajovací úvodní schůzka, na které jsme se potkali poprvé po prázdninách a společně domlouvali organizační věci. Součástí bylo taky představení naší kmenové roverské stezky a taky úvodní vigilie. Šlo o program, během kterého měli všichni jednotlivci hodinu času na přemýšlení nad 3 příběhy, které směřovaly ke 3 principům roveringu/skautingu (služba sobě, druhým a nejvyšší Pravdě a Lásce). Společně jsme přespali a následujícího rána vyšli na východ slunce.

Každá z dalších akcí měla za cíl představit nějakou část toho, co je v roveringu čeká. Během první akce měli RS možnost se zamyslet nad tím, co jim skauting dává a bere a následně si tak porovnat množství času věnovaného skautingu a toho, co z něj mají. Během další aktivity měli RS prostor na zamyšlení, kdo vlast- ně jsou. Celá takhle schůzka tak byla zaměřená na nějaký hlubší rozměr roveringu. Chtěli jsme jim ukázat, že v roverském věku bude prostor i na hlubší témata a zamyšlení se nad svým místem ve společnosti nebo ve skautingu.

Další akce byla zaměřená na fyzický rozměr roveringu. Chtěli jsme ukázat, že jako RS dostanou prostor pro překonání sebe sama, posunutí svých hranic a vystoupení z komfortní zóny. RS dostali instrukce o tom, že v pátek večer se mají dostavit na nádraží, odkud společně vyrazíme do hor. Žádné bližší informace však neměli, a tak byla pro ně celá akce trochu tajemná. Jako první jsme jim ve vlaku představili systém roverských výzev a projektů jako jeden z prvků roverského programu a následně jim oznámili, že tuto noc budeme plnit hned 2 výzvy:

• vyjdu na 3 hory vyšší než 1 000 m.n.m.,
• vyjdu na nejvyšší horu v okolí, a to v noci.

V tom okamžiku se dozvěděli, že jedeme až do Jeseníků, kde nás čeká stoupání až na Praděd. Během této akce jsme tedy ušli 25 km během 7 hodin, vystoupali z údolí na Praděd a sešli z druhé strany. To celé mezi půlnoci a sedmou ranní. Během akce byl čas na povídání, co od roveringu vlastně očekávají. Byla to taky hodně tmelící akce, po které se vztahy všech o hodně upevnily právě díky tomu, že jsme si společně museli sáhnout dost hluboko.

Čtvrtá akce v pořadí měla za cíl představit tři roverské služby. Naším cílem bylo zdůraznit, že roverské heslo Sloužím! obsahuje tři roviny služby – sobě, druhým a nejvyšší Pravdě a Lásce. Že to není jenom sloužit druhým, ale taky nezapomínat na svůj seberozvoj. V rámci schůzky jsme také pomohli středisku s problémem na klubovně a natřeli jsme střechu přístřešku.

Pátá z akcí byla zaměřená na mezinárodní rozměr roveringu. Během podzimních prázdnin jsme na 4 dny jeli do města Pezinok na Slovensku. Hlavním cílem akce bylo ukázat, že nám rovering dává velké možnosti, kam všude se vydat, je to velká příležitost a že není jen o tom být uzavřený ve svém RK.

Poslední akcí tohoto období byla návštěva místní čajovny. Cílem nebylo nic jiného než ukázat, že rovering není pouze o scházení se na klubovně, jak tomu bylo zvykem ve skautském věku. Bavili jsme se o všech možných a netradičních formách akcí, které bychom mohli do budoucna uspořádat.

Závěrečnou, ale hlavní akcí tohoto úvodního období činnosti našeho RK byl tradiční přijímací rituál do RK. Ten byl vyvrcholením předcházejícího období, během kterého měli RS šanci nahlédnout pod pokličku roveringu. Během rituálu pak RS dostali příležitost složením roverského slibu přijmout principy a poslání roveringu. RS se během přijímacího rituálu nejdříve společnými silami museli dostat na určené místo v přilehlém Lednicko-Valtickém areálu. Následně dostali příležitost si společně se stávajícími členy RK připomenout, o čem rovering je a co to pro ně znamená. Následně dostali zadání úkolu, který je otestoval hlavně po psychické stránce a výrazně stmelil skupinu. Tuto část rituálu znají pouze členové RK a je tak tajemstvím RK a lidí, kteří si rutálem prošli. Je to také ta věc, která propojuje všechny členy našeho RK a do budoucna spojovat bude, protože i ten úplně nejstarší člen RK si může popovídat s tím nejmladším o zážitku z rituálu, kterým prošli oba.

Při západu slunce pak probíhal slavnostní oheň, během kterého noví členové RK složili roverský slib. Ten u nás neslibujeme vedoucímu, ale hlavně sobě a všem ostatním, protože jednak RS slibují přijmutí roverských zásad sami sobě a v druhé řadě taky zbytku RK. Po slibu RS dostanou červenou krojovou šňůrku, nášivku RK na kroj a bobuli hlohu jako symbol roveringu pro svou tmavou červeň. Následně svůj slib stvrzují podpisem do zářezu na naší kmenové roverské holi.

Večer po slibu je věnovaný společnému plánování další kmenové budoucnosti, nápadům, akcím, činností, výzvám a projektům, které společně máme touhu zažít.